English
Během prohlídky kláštera (interiérem i exteriérem) se žáci a studenti seznamují s každodenním životem mnichů v cisterciáckém klášteře, s jejich znakovou řečí, povinnostmi a chodem kláštera. Učí se vnímat architektonické detaily, především gotiky, baroka a rokoka, dozvídají se o památných stromech, o pokroku v řemeslech a pěstování plodin, které cisterciáci v Čechách šířili. Seznámí se s jedinečným souborem didaktických nástěnných obrazů z 2. pol. 18. stol., které sloužily k názornému vyučování v tamní škole. Část výjevů vychází z díla J. A. Komenského Orbis Pictus.
Úkoly na jednotlivých zastaveních jsou přizpůsobeny věkové kategorii účastníků.
- Zastavení – Památný strom
Žáci si poslechnou pověst o lípě kapucínce. Poté vyhledávají její typické listy ve tvaru mnišských kápí. Dozvídají se o významu pěstování morušovníků v klášteře. Učí se tak pozorně se dívat a analyzovat informace.
- Zastavení – Detaily gotické architektury – lomený oblouk, rozeta
Žáci jsou seznámeni s typickými znaky gotické architektury, které pak nalézají ve svém bezprostředním okolí. Hledají motiv mužského obličeje na gotickém portálu a zakreslují jeho umístění do pracovního listu. Rozpoznávají a zakreslují motivy čtyř druhů listů vytesaných ve výzdobě portálu. Hledají a kreslí gotickou rosetu. Tím si fixují typické znaky gotické architektury a seznamují se s badatelskou metodou.
- Zastavení – Sluneční hodiny
Jaký je rozdíl v „plynutí“ času v minulosti a dnes? Poté, co se žáci dozvědí základní informace o měření času a významu slunečních hodin se pokoušíme najít odpověď a uvědomit si jak je vnímání času relativní.
- Zastavení – Hovorna (Parlatorium) a křížová chodba
V hovorně se žáci seznamují s významem ticha v klášteře, se znakovou řečí cisterciáků. Naučí se ukazovat znaky pro chléb, sůl, pivo, krále, učitele, pro málo a hodně. Následně vstupují do křížové chodby, kde se pět minut pohybují v tichosti, beze slov. Čas odměřují přesýpací hodiny. Při tom vyhledávají a zakreslují rokaje, architektonické prvky doby rokoka. V případě, že žáci mají potřebu si něco sdělit, používají znakovou řeč nebo se mohou vrátit zpět do hovorny, kde mezi sebou mniši směli hovořit. Prostřednictvím zážitkové metody si tak žáci uvědomují rozdíl ve sdělování podstatných a nepodstatných informací, uvědomují si význam mimiky. Fixují si typické architektonické znaky rokoka.
- Zastavení – Knihovna + první část obrazů Zlatokorunské školy (Portréty učenců a významných osobností.
Kláštery jako ohniska vzdělanosti, vyhledávají portréty nejznámějších učenců, o kterých se učí ve škole.
- Zastavení – Jídelna (refektář)
Co jedli mniši v minulosti, co jíme my dnes? Formou dialogu žáci vlastními slovy definují rozdíly ve stravování v minulosti a dnes.
- Zastavení - obrazy Zlatokorunské školy (Orbis Pictus, Katechismus).
Zde se žáci prostřednictvím výukových obrazů názorně seznamují se životem ve 2. pol. 18. stol., řemesly a významem vzdělání.
Nejprve si účastníci obrazy cca 2 -3 minuty soustředěně prohlížejí a snaží se zapamatovat co nejvíce „motivů“, které jsou na obrazech znázorněné. Poté se snaží je vyjmenovat – přizpůsobeno věkové kategorii účastníků.
MŠ – zpěv + narativní pantomima (píseň „Řízni, řízni“ z pohádky Lotrando a Zubejda – řemeslo tesař, truhlář). O zpracování lnu se děti dozvídají nejen z obrazu, ale i na základě příběhu Krtek a kalhotky. Skládají puzzle s motivy obrazů Zlatokorunské školy, všímají si tak detailů na výukových obrazech.
Ostatní cílové skupiny – žáci jsou rozděleni do cca pěti skupin. Každá pracuje s jedním řemeslem. Porovnávají a řadí ve správném pořadí fáze řemesel (k dispozici mají obrazové materiály – zalaminované karty řemesel). Následně je představí svým spolužákům. Pracují jak s obrazovými materiály, tak s příslušnými texty z Komenského Orbis Pictus. Žáci SŠ zpracovávají kromě řemesel i téma katechismu - hříchy a ctnosti. Využíváme jak badatelskou metodu, tak narativní pantomimu – znaky pro jednotlivá řemesla.
- Zastavení – Kostel Nanabevzetí Panny Marie.
Žáci hledají obraz Panny Marie Zlatokorunské. Dozvídají se informace o svatých a jejich atributech. Kdo najde v kostele „svého“ patrona? Prostřednictvím výkladu a dialogu se žáci učí pozorně se kolem sebe dívat, vnímat originály obrazů, soch i autentického prostředí jednoho z největších kostelů v jižních Čechách.
Vzorové pracovní listy k nahlédnutí, jsou v ceně vstupného:
Dále upozorňujeme, že pro žáky 8.,9. tříd a studenty SŠ je vhodná II. trasa- literární expozice Místa setkávání.
Respektujte prosím, návštěvní řád.