Cisterciácký klášter Svatá Trnová (dnes Zlatá) Koruna byl založen na přání krále Přemysla Otakara II. roku 1263, kdy sem přišla skupina mnichů s prvním opatem Jindřichem z mateřského konventu v rakouském Heiligenkreuzu. Zřejmě vzápětí začali vlastními silami stavět nový klášter. Vzhledem k velikosti plánovaných budov zde pravděpodobně pracovali nejen mniši a konvrši (laičtí bratři), ale brzy i stavební huť sdružující všechna potřebná řemesla – kameníky, zedníky, tesaře, pokrývače, cihláře a mnohé další. Nezbytnou součástí každé stavby byly kamenické prvky – okenní ostění s kružbami, vstupní portály, klenební žebra s konzolami a svorníky, ostění sanktuářů, profilované stavební prvky – sokly, římsy, nárožní armatury budov a opěrných pilířů složené z opracovaných kvádrů kamene, točitá schodiště a mnohé další.
Dokončený klášter byl roku 1420 vyrabován a vypálen husity, značně poškozený a beze střech odolával dvě století povětrnostním vlivům, v 17. a 18. století byl upravován, za císaře Josefa II. roku 1785 zrušen, aby pak po více jak jedno století sloužil k výrobním účelům, dokonce i jako slévárna a strojírna. To vše zanechalo na klášteru hluboké šrámy, ale především způsobilo zánik nebo poškození mnoha budov. Během obnovy areálu v první polovině 20. století byla nalezena řada stavebních prvků. Postupně tak vznikala rozsáhlá sbírka, která ilustruje nejen vývoj kamenického řemesla od 13. do 18. století, ale i technologii klenebních konstrukcí zhotovených mnohdy s využitím sériově vyráběných cihelných tvarovek klenebních žeber. V expozici lze rovněž shlédnout příklady prostých barokních náhrobních kamenů, mezníků, ukončovacích zdobných prvků – piniovou šišku a prostá kamenná závaží hodin. Mnoho kamenických prvků je sice možné spatřit v původní poloze přímo v areálu kláštera, ale prakticky nikde tak zblízka, jako v lapidáriu. Za zmínku nepochybně stojí i soubor opatských náhrobků dnes umístěných v přízemí Malého konventu.
Vystavené kamenické prvky jsou nejen dokladem umu starých kamenických mistrů, ale zároveň představují sondu do geologické historie zdejší krajiny, neboť kámen pochází z blízkých lomů na úpatí masivu hory Kleť (1083 m n. m.).